^/ Intergalaktický střet kultur

2. srpna 2015 v 18:23 | vOrel |  Povídky s garancí mrtvol
Místo: Okraj jedné z centrických galaxií, Základna společenstva.
Čas: Pásmo +1 GTM, slunce za nadhlavníkem v ostrém úhlu

Velitel operace: Pánové! S velkou radostí mohu potvrdit, že naše cesta spěje k cíli. Náš projekt je definitivně dokončen a zkompletován.
Poručík: Ano, skutečně je tomu tak. Výsledek ve své finální podobě je nakonec přes všechny obtíže slibný. Celkem se spotřebovalo pouze několik jednorožců, jedna četa trollů a deset legií skřetů. Kosmické lodě jsou v celkovém počtu pět a to je veškerý nutný náklad ideických produktů.
Četař 1: To ovšem dle mého názoru není kdejak pozitivní zpráva. Myslím, že naše plány se stále více odklání od skutečnosti. To shledávám jako znepokojující fakt.
Velitel: Na to ale nemůžete nahlížet takhle úzkoprse. Časové kontinuum zkrátka plyne a změna je jeho nutným přímým projevem.
Četař 1: Ale vždyť se na to podívejte! Čekali jsme tak dlouho na výsledky naší spojenecké elity a jejich veškeré snažení spočívá v pár jednorožcích. To je směšné! Dokonce je tu naprostá absence draků. Nemůžeme přece všechno stavět na pouhém psychickém vlivu, musíme zároveň uplatnit dramatickou vlastnost síly.
Četař 2: Nehledě na to jakou mají dnes všichni zálibu v nedodržování stanovených dohod. Myslím, že můžeme být vůbec rádi, že se nám celý projekt podařilo stabilizovat.
Četař 3: Podle mého to není zdaleka tak černé - obtíže se daly očekávat. A přitom nedošlo k žádným významným obstrukcím, které by plán zbrzdily. Já jsem s průběhem spokojený a výsledek je slušný.
Poručík: Ano, já doufám, že už jste se vším tedy seznámeni. Námitky nějaké jsou?
Četař 1: Vždy by mohla být situace poněkud lepší, ale dobrá - dejme tomu, že tohle bude v konkurenci dalších plánovaných ofenziv stačit a že se nakonec probijeme s nepoškozeným štítem do čela. Budeme v to sice muset doufat velice upřímně, ale naděje umírá poslední.
Poručík: Potom zahajuji s vaším dovolením hlasování. Je někdo proti zahájení operace? Čeká na reakce kruhu lidí kolem sebe, když vidí, že všichni zvedli ruku, pokračuje. Nikdo. Potom je jednomyslně schválen další postup.
Velitel: to mě těší. Poručík tedy zařídí kurýra, má dobré vztahy s druhou stranou. Ostatní se můžou vrátit do lokálních středisek, přesto prosím o neustálou bdělost a sledování celé situace. Víte, že další dny pro nás budou klíčové. Další schůzi svolám podle potřeby a všichni budete včas informování rychlou zprávou. Do té doby máte čas uvažovat o případném dalším postupu, který by mohl být přínosným. Každopádně o tom všem budeme debatovat až při nadcházející příležitosti.
Poručík: Já vás tedy s dovolením opouštím.
Velitel: Jistě, nezapomeňte mě informovat, došlo-li by k něčemu nečekanému.
Poručík: Ovšem. Pánové - uvidíme se. Pokývne a odchází z místnosti.
Četař 1: Sbohem.
Četař 2: Ave gloriam!
Četař 3: Ať vás provází síla.
Četař 1: To budeme vskutku potřebovat.
Velitel: Vaše hluboká skepse mě dosti znepokojuje.
Četař 1: Nelze nebýt skeptický v této podivné situaci. Cítím posun k horšímu za ty roky. Spoléhat na nějaké Hvězdného orla…
Četař 3: Orlici - dovolím si vás poopravit.
Četař 1: Zkrátka želízka v ohni se tentokráte nedají moc kout. Měl jsem větší očekávání, ale žádný z našich soudobých spolupracovníků je nepředčil. Jak můžeme zápolit se stejnými trumfy znovu a znovu? To hraničí se zoufalstvím.
Četař 2: Souhlasím, že svěží vítr do plachet je třeba, ale teď je pozdě bycha honiti.
Četař 3: Pánové, musíme být silní. Jestli budeme sami o sobě pochybovat, nepřátelé nás roztrhají. Pokud ovšem budeme trvat na svém a tvrdohlavě se hrnout kupředu, snáze dosáhneme na vrchol.
Četař 1: Moudrá řeč, ale bude to stačit?
Velitel: Věřme, že ano. Nuže pánové, děkuji za spolupráci. Držte se v dosahu a o výsledku akce budete neprodleně informování, jakmile obdržím nějaké jasné stanovisko od poručíka. Prozatím se rozloučíme.
Četař 1: Tak tedy mějte se tu vespolek vážení.
Četař 2: Salut!
Četař 3: Vytrvejme pánové a budeme odměněni!
Velitel: Věřím, že slunce se kloní na naši stranu. Nashledanou pánové!


Místo: Nakladatelství Aurion, Kancelář didaktické kontroly.
Čas: Krátce před polednem. XII-IX-MMXI.

Jiří: No proboha… Prosim tě, Venco, nemáš chuť na přehazku? Já tady mám zase ty intergalaktický pindy…
Václav: Heleď, já jsem v polovině 800 stránkovýho válečnýho románu. Těžko říct, jestli mám radši židy nebo UFO. Tak si řekni Ireně.
Jiří: To je den… Irenko?
Irena: Nejsem hluchá. Tůdle ty, mám svý práce dost.
Jiří: Já myslel jenom přehazku. Já tohle fakt nemůžu. Stačí mi jediný pojmenování něčeho neexistujícího a už se celej třesu vzteky. Však víš, jak to mám.
Irena: Tak to nejdřív alespoň přeťukej z pergamenu do PC. Třeba budu tak hodná, že ti za to dám tu příručku o rybolovu.
Václav: Prosim tě, tak hrozný to s nima není, ne. My jsme seriózní podnik - s ohořelým papírem a červeným inkoustem bysme je stejně vykopli. Znáš nepsaný pravidlo? Žádný sekty nevydáváme.
Jiří: Tohle je horší! Alespoň, že je to jistým způsobem technická literatura. Vyznají se ve wordu a má to nějakou úpravu.
Vladislava: Rozrazí dveře. Nazdar vespolek! Takže vážení, Tisíc nocí se tiskne a Svět mizerů jsme právě dovezli. Něco, co by stálo za řeč?
Václav: Pravidelná dodávka z meziprostorového kontinua. Asi budeš muset změnit vydavatelské priority, aby měl Jirka klid.
Vladislava: Jiříku, Jíříku, já ti říkala, že povolání učitele je v mnoha směrech lepší. Měl si jít na novinařinu - to jsou samá fakta.
Jiří: Když už, tak na žurnalistiku.
Vladislava: Prostě tamto… Já měla z češtiny vždycky 2-3. Život mám taky jednodušší.
Irena: Vlaďko, vem mi odsud, prosím tě, ty Hodiny života. Už jsou hotový.
Vladislava: No jo, vidíš. Volal mi Péťa, že maj i obálku. Jde to ráz na ráz. Tak já frčim na inspekci a za čtvrt hoďky je oběd, tak to zas neprospěte.
Jiří: Proboha… Na tohle nemám sílu! Nakloní se k obrazovce a nahlas čte. Kolize prenatálních hvězd způsobily v okolí soustavy ð vznik velkých elipsoidních mračen a Hvězdná orlice těžko vydrží tak agresivní zásah do plášťové konstrukce… bóže. Čert mi to byl dlužen!
Irena: Měla jsem za to, že si řikaj jinak.
Vladislav: Rytíři intergalaktického stolu.
Jiří: A dost! Odcházím na oběd. Jestli to tu bude, až se vrátím, dávám výpověď. Vstává a odchází.
Irena: A je to…
Vladislav: Jirka de do boje! To bude krutý.
Irena: Ale co my s tim teď tady?
Vladislav: No, co by? Pošlem tu jejich Hvězdnou orlici na oběžnou dráhu! Adios ptáku!
Mačká EXIT
Po chvíli.
Irena: Vláďo? Uložil si to, že jo?
Vladislav: Ehm… a sakra.
Irena: To se ztratí, to se ztratí.
Vladislav: Já myslim, že už se stalo…
 


Aktuální články

Reklama