*/ Mami, kams mi dala titul?

7. dubna 2016 v 21:35 | vOrel |  Matka lvice filozofuje
Když jsem se vyhrabala z auta, zničená jsem sebou mrskla o gauč. Den nato jsem si vzpomněla na diplom. Netušila jsem, jestli zůstal v autě, nebo je někde v kuchyni. Po dvou dnech se zjevil, tak jsem ho narvala na vršek skříně, mezi dvě krabice od bot, aby se na něj moc neprášilo. Dnes je to už asi měsíc, utírala jsem prach, našla ho, a raději přesunula do knihovny, neboť na skříni je strašný bordel.

Podařilo se mi získat doslova trofej. Po třech letech nefalšované dřiny mám svůj vytoužený papír. Mám bakalářský titul. Ale s pohárem z rybářských závodů zacházím o dost vlídněji a s větší úctou. Halt, život je spletitý…

Pro některé lidi je tohle meta, pro některé milník, pro jiné prostě šutr na cestě, který bylo nutné překročit. Předem víte, že to nějak uděláte, protože nejste pitomci a máte krapet zodpovědnosti. A pro takové lidi je to opravdu jen papír. Protože co ten titul proboha dokazuje o mně a míře mé inteligence? Houby s voctem! Na bakalářský titul už dosáhli i lidé, kteří měli zvolna nakročeno k tomu, aby neudělali maturitu. Což bohužel není pověra, ale surová realita.

Krom toho je vám ten titul stejně celkem na nic (minimálně pokud jste absolventem pedagogické fakulty - přitom při její úrovni bych nechala učit každého bakaláře, ty další nutné roky na téhle hrůzostrašné instituci už nic nemění…) a něco konečně trochu pořádného získáte až za dva roky. Načež zjistíte, že nejlepší variantou bude i poté postavit se do fronty na pracák. Což už je hodně černý humor, ale to se taky mnoha lidem stalo.

Zatímco facebook po celý červen zaplavovaly fotky mých spolužáků minulých i současných s deskami různých barev, já si v duchu říkala, jaká jsem socka. Hloupá, že jsem si nechala v prváku dát tu jednu trojku a dvakrát 2,5 a nezkusila zabrat a uhrát to na červený diplom, ke kterému jsem měla nakročeno. Protože ano, je to trochu punk mít alespoň jinou barvu. Jiné zadostiučinění už nedostanete, když pak vidíte některé dotyčné lidi se stejným diplomem, jako máte vy.

Takže ne, já své desky na facebook nedávala, ačkoli by to mělo z nějakého důvodu jistě dost lajků, člověk by si podrbal ego a tak. Protože jednak na těch fotkách nevypadám ani zdaleka tak hezky, jak jsem si myslela a jak mi máma tvrdila. Ale taky proto, že prostě vůbec nevím, z čeho bych se teď měla jako radovat a s čím se chlubit. Že jsem zabila tři roky mládí na škole, která mi dala spoustu zajímavých vědomostí, které bych při menší míře lenosti načetla možná sama z knihy?

Je to velký pesimismus, ale chci tím říct asi tolik, že vysoká je jenom instituce. Dnes už ani instituce pro vyvolené, prostě jen pro ty, co to zvládnou. Tím pádem od ní nečekejte zázraky. A hlavně se nedivte, když se po třech letech pokračujícího vysávání financí vašich rodičů otočíte a řeknete si: "Kam já jsem ten diplom vlastně dala?"
 


Aktuální články

Reklama