*/ Chyby prostě musíme dělat

6. července 2017 v 15:28 | vOrel |  Matka lvice filozofuje
Moje máti má jednu dost nepříjemnou vlastnost - vždycky má pravdu. A když ne úplně, tak alespoň trochu. A to ještě někdy jenom proto, že si tu její pravdivost snažím vymluvit, abych neměla hloupý pocit, že jsem to zase zbabrala já. Nachytat ji na švestkách ve chvíli, kdy mi špatně radí, je krajně těžké a opravdu dobře se mi to povedlo jen jednou.

Moje máti mi radí dobře. Je tu na světě dýl než já, uvědomuju si to, a tak se i snažím ji poslouchat. Ale někdy se prostě stane, že si chceme život užít, nebo že se zoufale přemlouváme, že je lepší, než jaký doopravdy je, a neposlechneme. A není to jen máti, koho neposloucháme. Jsou to kamarádi, známí, filozofové na internetu, který občas překvapivě opravdu ví, co říkají… Pořád totiž doufáme, že to tak přece není. Že takový hrozný ten případ jisto jistě nebude.

A pak si stejně rozbijete hubu o beton a nezbyde vám než kroutit hlavou - oni měli pravdu, měli pravdu! Kdybychom občas opravdu poslouchali a dali na naši intuici a umlátili v sobě hlas pomateného srdce, tak bychom měli lepší život. Nebyl by tak chybový. Žádné průšvihy, žádný čas ztracený nad někým nebo něčím, co je úplně k ničemu. Žádná zklamání, žádné marné snahy, zoufání ani nevyslyšené prosby. Prostě čistý štít a žádný zvrtnutý kotník.


"Tim si prostě musíš projít… Všichni ti sice řikaj: "Ne, nedělej to." Ale ne, prostě si tim musíš projít. tim se prostě nejvíc poučíš."
"Jo, taky mám pocit, že si z toho vždycky něco odnesu."


Lidi se bojí chyb - bojí se jich tak moc, až jich začnou dělat víc a víc. Snaží se mermomocí poslouchat druhé a zároveň si udržovat vlastní rozum, což dopadne tak, že se přestanou v rámci kompromisu řídit vším a strhnou volant do škarpy. A buďte v klidu, moje kára má už pěkně promáčklý plechy, ale jede. Protože už vím, kterou zatáčku neprojíždět na plný plyn.

Život není o tom vyhýbat se chybám. Život je o tom ty chyby zažít, abyste je pochopili a už nikdy v životě nezopakovali. Není blbec ten, kdo chybuje. Blbec je ten, kdo si ze svojí chyby nikdy nic neodnesl. Kdo byl zklamán, zrazen a vrhnul se do té jámy znovu se stejně nadšeným očekáváním něčeho, co nikdy nepřijde.

Takže sice můžete poslouchat svou matku, ale lepší je dát na vlastní rozum a pak za ní přijít a říct, že měla pravdu. Protože to stejně uděláte, stejně to poděláte, ale musíte umět uznat porážku. Protože každá prohra se vás dotkne mnohem víc než jízlivé řeči vaší matky a z takového šrámu si odnesete jizvu, která zůstane. A to je to, proč byste měli milovat chyby a chtít je. Protože pokud nejste úplní pitomci, taková chyba vám dá nakonec nejvíc - a na to žádní rádci kolem vás nestačí.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama