~/ Jak nepodlehnout hrůzám světa (alespoň na chvíli)

6. července 2017 v 15:22 | vOrel |  Spletitý vOrlí život
V nedávné době jsem na sobě začala dělat experiment. Ostatně není první… Testuji v něm dopad premenstruačního syndromu na chování jednotlivce. V zásadě to znamená, že si do kalendáře vpisuji v kritických dnech speciální značku - C jako "cry". Po asi dvou letech, kdy jsem si připadala konečně docela úspěšně vyléčená z pubertálních nálad a na obvyklé poměry jsem oplývala neuvěřitelnou radostí, pracovitostí a chutí k životu, se zase začaly vracet návaly těch značně nepříjemných pocitů, že všechno včetně mě stojí za houby.

Tyto pocity jsou opravdu značně nepříjemné - jednak způsobují vlhnutí předmětů ve vašem okolí, ničí vám make-up, kazí celkový vzhled, váš obraz ve společnosti a výrazně snižují vaši pracovní produktivitu. Jsou lidské stejně jako mnoho věcí, ale jejich odbourání by nám nakonec ulehčilo život a to násobně. Nebo bychom minimálně nemuseli lhát lidem falešným úsměvem a tím, že jsme přece úplně v pořádku, i když bychom nejraději zalezli hluboko pod zem.

Hledání souvislosti tohoto jevu s PMS ještě nemám potvrzené, ale v rámci výzkumu jsem se zaměřila i na možnosti odbourání "Céčkových" dnů. Je možné nějak nenásilně potlačit to, jak s vámi život vymetá špinavé chodníky? Je vůbec možné zachránit skutečný úsměv a udržet si dobrou náladu, když uvnitř vás pořád hlodá neodbytný červ? Zdá se to nemožné, leč v rámci svého výzkumu, jsem na jisté možnosti přišla - jinak bych tu už taky asi nebyla, že.


Za A - pokud marně hledáte vztah, zrušte si sledování všech vašich přátel na FB, kteří zrovna prožívají nějakou romanci a ostatně nikdy nepostují nic moc zajímavého. Místo toho si přidejte do sledování stránky módních magazínů, umělce od hudebníků po malíře včetně těch mrtvých, novinky ze světa techniky, oblíbené seriály, libovolné stránky BBC, knižní novinky… Cokoli vás baví a snažte se, aby počet těhle stránek byl adekvátní k počtu vašich přátel, takže se vám už nestane, že přijdete na FB a budou tam na vás čumět jen zamilované selfie a rozmazané fotky z Chorvatska. Odteď jen krásno a umění!

Za B - konečně se rozhoupejte a obklopte se věcmi, které máte rádi. Jestli vám dělají radost záclonky na oknech, velké obrazy, fotky všude po zdech, plakáty či obličej toho herce/herečky, kterou tajně milujete, už neváhejte a věste je všude. Věřte mi, že když na vás každé ráno kouká nějaký nádherný kus umění nebo něčí usměvavý obličej, je vstávání mnohem jednoduší (stejně jako usínání).

Za C - ztraťte se v koníčcích a práci. Není lepší lék na splín než práce - to říkal už v R.U.R. i Čapek. Samozřejmě, že všichni okolo budou remcat, jak práce akorát odsunuje skutečné problémy do pozadí, že vám to vůbec nepomůže a já nevim, co všechno… Ale tak budu tu sedět a dva dny bulet? To je lepší, když vám šéf na stůl vyklopí horu papírů a řekne: "Do zítra!" To potom už chtě nechtě nemáte čas přemýšlet nad strastmi života minimálně do té doby, než úplně vyhoříte. Ale neřešitelné problémy je ostatně možné pouze oddalovat, no ne? (Protože ony se vyřeší časem…) Berte to ale spíše jako prevenci, než spásu. V případě zhroucení, nemá člověk na práci chuť ani při sebevětší snaze.

Za D - přestaňte sledovat zprávy. Prostě vyhoďte televizi oknem a nekupujte noviny. Netušíte, jak je život lehčí, když nemusíte řešit další vraždu a potácivou chůzi nějakého státníka. Rázem je ve vaší hlavě místo na mnohem hezčí věci. A budete se divit, ale absence znalostí toho, co se děje ve světě a v domácí politice vám víceméně vůbec chybět nebude. Místo toho si raději předplaťte nějaký časopis o přírodních vědách a čtěte si o tom, jaký druh zrovna vymírá… No dobře, kupte si National Geogaphic a koukejte jenom na obrázky.

Za E - odstěhujte se od svých rodičů do města, kde vás nikdo nezná, a dělejte si, co chcete. Zní to šíleně, ale po přechodu na VŠ už mi nikdo nekontroloval šatník a já se začala oblékat jako šílenec a protože mě tu nikdo neznal, nikdo proti tomu (alespoň ne nahlas) nic nenamítal. Divné pohledy si pak můžete vyložit tak, že lidi jsou pouze ohromeni vaší kreativitou… Svůj pokoj můžete zřídit podle gusta, můžete jíst, co chcete. Můžete si dělat, co chcete. Nosit, co chcete. A až vám do toho začnou lidi zase kecat, znovu se odstěhujte, nebo si vypěstujte pořádné sebevědomí.

Za F - neptejte se lidí, jak se mají. Ptejte se, co zajímavého se jim stalo. Všichni se mají prvoplánově blbě. Takže se nezajímejte, jaké hrůzy zažívají, a když už musíte komunikovat, nuťte lidi blít na vás nějaké fascinující zážitky. Nebo pokud jsou na tom hůř než vy, využijte toho naopak k tomu, aby vám dokázali, že vy na tom, ještě nejste tak špatně, takže si můžete začít pískat. Když se občas obklopíte pitomci, zoufalci a jinými druhy trosek, vždycky vám to trochu zvedne sebevědomí. Vážně… ale nepobývejte s nimi déle, než je nutné. To má opačný účinek.

Za G - na světě je krásně, naučte se dívat očima. Ostatně jimi získáváme asi nejvíc informací z vnějšího světa. Všímejte si toho, že kromě ulicí dlážděných bezdomovci, bordelem a nažkami, jsou tu taky krásně kvetoucí keře, zpívající ptáčci a oranžové paprsky večerního slunce. Naučte se sledovat tyhle drobnosti a připomínejte si je dnes a denně a uvidíte, že na věčnost jen tak odejít chtít už nebudete.

A když všechno selže, zmizte lidem z očí, zamkněte dveře, sedněte si, hoďte nohy nahoru, vytáhněte nějakou odpornou ňaminu a trochu slabšího alkoholu a dívejte se z okna, zatímco se budete cpát. Pak se vyspěte a ráno se uvidíte, že jste zase restartovaní.


Neříkám, že tohle všechno mě zcela zbavilo zoufalství. Protože dokud problém nevyřešíte, bude vás trápit. A některé problémy se prostě nedají řešit rychle, ani kdybyste fakt chtěli a něco pro to dělali. Takže budete mít pořád jako já v kalendáři C dny, ale budete je touhle prevencí omezovat na minimum, až možná budou pouze lehce korelovat s PMS. (U chlapů nevím, s čím by to mohlo souviset, bohužel. Máte smůlu, že to nemáte na co svádět…)

Život není špatná věc, je docela fajn a stojí vám i za to trápení. A já neznám člověka, který by se alespoň někdy opravdu netrápil. A i když jsem čarodějnice, nepřeju trápení nikomu. Takže dělejte všechno proto, abyste se trápili co nejméně, i když pro to třeba jako já, máte zcela ideální předpoklady na rozdíl od jiných šťastnějších jedinců. Co se nedá vyléčit, tam vždy alespoň mírníme příznaky.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama